|
Zní mi to úplně neuvěřitelně, ale je to tak. Po ukončení
výstavy Skauting v Uhříněvsi, jsem některé exponáty nechal v muzeu jako
expozici skautské klubovny . Je to v podstatě stůl, lavice, vůdcovské křeslo
a oddílové vlajky Lišáků a Amazonek. Také ještě asi dvě tabla s relikviemi
po naší skautské činnosti se staly muzejním materiálem. Smutná skutečnost je
realitou dneška !
Že by Happy end ... ?
V roce 2005 jsem po všech nářcích, že nikdo nemá zájem znovu sezval skauty,
tentokrát z let 1945. Hlavním důvodem bylo, že jsem měl málo materiálu pro
kroniku. Chyběli mi nejen fotky, ale i některé vzpomínky a zážitky z těchto
let, protože přeci jenom v té době jsem byl malý kluk a mé zážitky se
nemusejí shodovat se zážitky skautů tehdy starších.
Udělal jsem pozvánky a "staří osmdesátiletí kluci i
děvčata" se sešli. Vzpomínalo se nad starými deníky, zažloutlými fotkami,
zpívalo se a hrálo se na harmoniku. Nálada neuvěřitelná. Myslím, že místo
Georgiád budou nyní na pořadu nějaká ta výroční setkávání skautských
pamětníků. Myslím, že i to je dobrá zpráva o naší dnešní činnosti. Žijeme a
důkazem je i tato E-maillová kronika !
|
