|
 17.
listopad - den studentů, Národní třída, demonstrace na Václaváku,
Letenské pláni atd. Události, které pro nás zatím nejsou historií. Získání
svobody a Velký sraz skautů v Městské knihovně v Praze, znamenal pro
skautskou organizaci obnovení činnosti. Dne 27.listopadu 1989 bylo již vydáno
Základní prohlášení Ústřední rady Junáka . Aktivizace celého hnutí byla opět
úžasná .
Stínem na naší skautské bylo, že jsme se pro velký nával nadšenců nedostali do
sálu. Nová naše písnička, kterou jsme chtěli oslavit znovuvzkříšení skautingu, zazněla jen
venku. Byla nadšeně přijata, ale nesplnila naše očekávání. Pohlazením pro nás pak
bylo, že byla vysílána alespoň několikrát v radiu. Po natočení dalších
písniček v profistudiu, které zajistil Dája Votava, nám odvysílali novou
nahrávku ještě jednou. Pak už pro nepochopitelný nezájem pracovníků skautského
ústředí zůstala
jako torzo, které vystihuje celou další činnost středisek a možná i
českého skautingu.
 Obdobně tomu
bylo i u nás v Uhříněvsi. Na první výzvu se sešlo na Kotvě 38 skautů a
příznivců našeho hnutí . Začala znovu ta mravenčí práce. S holýma rukama, bez
finanční podpory. Jen s nadšením a zápalem pro
dobrou věc. Byla ustavena Středisková rada Junáka, do jejíhož čela byl
opět zvolen br. Jindra Matoušek. Střediskovou radu dále tvořili: br. Krňanský,
sestra Pilzová, Anderlová a vůdcové oddílů Zdeněk Růžička, br. Jan Kořínek,
sestra Helča Jenšíková a Jana Drahotová. Vlčata vedl br.Z.Kvaš. Nemálo bylo i
těch kteří, ač pracovně zaneprázdnění, ochotně pomáhali. Byly to tábory,
výpravy, Georgiády i úpravy kluboven apod. K těm patřili zejména br. Zd.
Pilz starší, K. Průcha, Ivan Jenšík, M. Drahota-Kid, J. Sander-Miky, bří.
Dalibor a
Felix Votavovi a další.
Vzhledem
k nedostatku příruček začali Z. a M. Růžičkovi také vydávat v lednu 1990
populární střediskový měsíčník - časopis Tee-pee. Ten pak zachycuje práci prvních
tří let života střediska Junáka v Uhříněvsi a stal se tak malou kronikou
těchto let. Byla to nová doba velkých očekávání.
|
